Naše akce
od roku 2019
Jarní setkání 2023
Letošní setkání k mezinárodnímu dni parkinsoniků 11. dubna, nejdříve provázelo opět odložení kvůli sychravému počasí, pozdější datum mělo vliv i na přesunutí na jiné místo. V rezervaci nás totiž předeběhla velká svatba. Sešli jsme se proto v již vyzkoušené restauraci "Kotelna". Domlouvali jsme další připravované společné akce na jaro a podzim, popovídali si o naší protivné nemoci a jak s ní kdo zápasí. Ale potom už došlo na daleko příjemnější téma o dětech a nejmladších potomcích vždyť většina z nás už jsme dědové a babičky. Ukázali jsme si jejich fotky, ochutnali některé kuchařovy dobroty u pivka a kávě nám pak čas příjemně ubíhal. Když jsme vše důkladně probrali, tak se spokojeni rozešli domů.
Klubový výlet na zámek Sychrov.
Před koncem června jsme si domluvili vyrazit na zámek Sychrov, kde v bývalé konírně byla uspořádána výstava korunovačních klenotů Českého království na dosah. Ty by si měl každý Čech alespoň jednou za život prohlédnout, aby si připomněl historii naší země.
Samotná výstava je uspořádána jako seznámení se všemi 22 Českými panovníky, kteří byli těmito klenoty korunováni. Je ale doplněná o různé zajímavosti, jako byl hermelínový plášť Rudolfa II i slavnostní šaty Marie Terezie. Protože vystavované klenoty jsou velmi zdařilé repliky, je na místě k vidění i celý postup jejich výroby, naším zručným zlatníkem Jiřím Urbanem pracujícím v nedalekém Turnově. Známý základ je složen ze Svatováclavské královské koruny, kterou nechal vytvořit už náš nejznámější král Karel IV a několik století později doplněným žezlem a jablkem. Na zajímavosti výstavě dodává rozšíření o původní žezlo a jablko Karla IV i meč, tak jsme si mohli prohlédnout, co jsme ještě neviděli. Dalšími zajímavými exponáty jsou kopie Pražského Jezulátka, Řád zlatého rouna a Longinova kopí.
Po prohlídce výstavy nám vyhládlo, proto jsme se přesunuli do nedaleké vyhlášené hospůdky U zvonice na dobrý gáblík a pokec. Na zahrádce pod lípou nám skvěle chutnalo. Všem zúčastněným se výlet líbil, tak někdy příště vyrazíme zase někam jinam.
Setkání na Liberecké výšině.
V únoru 2022 jsme byli na rekondičním pobytu ve Vráži.
Na týden jsme se vypravili se členy našeho Libereckého klubu na rekondiční pobyt do hotelu lázně Vráž, který nám nabídlo vedení lázní s výhodnou slevou při hromadné účasti. Takto jsme si mohli pěkně vylepšit naši pohodu i když máme u nás pro pandemii přerušené cvičení v bazenu. V těchto lázních jsou různé procedury, které podporují rozhýbání celého těla, kloubů a svalů, užívali jsme si různé masáže, koupele i obklady vyhřátou rašelinou. Ubytování je v krásném prostředí malého zámečku, v kuchyni výborně vaří, tak jsme si báječně pochutnali. V okolí je také možné se v klidu procházet, jak po zámeckém parku nebo po lesích, kde jsou všude široké cesty. Po týdnu jsme spokojeni zase odjížděli k domovu.
Navečer jsme si v zámecké kavárně při harmonice i zazpívali.
Náš společný výlet do Pěnčína na Kozí farmu.
V sobotu 17. srpna jsme se sešli v pravé poledne u nádraží v Liberci, abychom společně využili po dovolených i zbývající kousek léta. Nasedli do aut a vydali se přes Jablonec na klubový výlet. Chvilka na cestě rychle uběhla a když jsme dorazili na farmu mezi kozy, hned jsme si dali každý nějakou ňamku v místním občerstvení, byl přece čas oběda. Po důkladném posilnění se nám už všem lépe chodilo a prohlíželo v celém areálu domácí zvířata, která tu mimo koz s malými kůzlátky také chovají, krocany a krůty, husy a slepice, křepelky a perličky, černá prasátka a oslíky i lamy. Ve zdejší firemní prodejně jsme potom ochutnali opravdu velký sortiment. Nakoupili kozí sýry s ostatními specialitami. Také jsme si zde opatřili krmení, které jsme rozdělili mezi všechna zvířátka. Po procházce muzeem s ukázkou starých zemědělských strojů, kde si mnozí připomněly svoje mládí na venkově, jsme zasedli na kávičku a už se rozjelo vyprávění, co kdo viděl nového a kde cestoval během dovolené. Až když jsme vše důkladně probrali, rozjeli jsme se spokojeni zpět domů. Téměř ideální počasí nám také přálo a tak se nám náš výlet skvěle vydařil.
Jako soustavnou hlavní činnost bereme samozřejmě svoji rehabilitaci. A už se zase pravidelně každé úterý v 14:30 hodin scházíme v nemocničním rehabilitačním bazenu ke cvičení ve vodě s našimi cvičitelkami. Ty nám protáhnou celé tělo, aby se nám rozhýbali všechny svaly, posilovacími cviky potom doplní energii, že když vylezeme z vody, jsme jak vyměnění a je nám potom opravdu fajn. Po cvičení nezapomínáme ani na důležité doplnění tekutin v nedaleké sokolovně.
Krásné a příjemné podzimní garden party.
Začátkem září 2018 jsme se sešli na zahradním party, které pro náš Liberecký klub uspořádal a všechny pozval náš předseda Zdeněk. V příjemném prostředí zahrady se stoly pod přístřeškem jsme grilovali samé dobroty a k tomu jsme si zazpívali při doprovodu harmoniky staré písničky, které zněly už v proslulé pražské krčmě " Jedová Chýše " i písničky od Karla Hašlera, nebo některé notoricky známé trampské fláky. Při tom všem jídle i nějakém pivku a zpívání se nám krásně povídalo o tom, co kdo a kde dělal celé léto. Počasí se vydařilo a odpoledne velmi rychle uběhlo a už museli odjíždět naši hosté z Pražského klubu. Velmi neradi jsme se rozloučili, protože nám s nimi bylo fajn. Dozvěděli jsme se od nich také spoustu zajímavostí a co se do budoucna připravuje. Samozřejmě Zdeňkovi a jeho rodině patří od nás hodně velký dík za uspořádání tak vydařené akce.V roce 2019 jsme se zůčastnili také výstupu na horu Říp.
Naše účast na valné hromadě Společnosti Parkinson z.s. 10.-12. května v Šiklově mlýně na Českomoravské vysočině.
Členská schůze libereckého klubu proběhla v pondělí dne 10. června 2019 od 15 hodin v zahradním domečku u našeho předsedy Zdeňka Konopáče. Sešli jsme se za účasti předsedkyně Společnosti Parkinson z. s. paní Zdislavy Freund a dalšího hosta pana Čestmíra Čermáka, abychom odhlasovali změnu ve vedení klubu a zároveň poděkovali Zdeňkovi za mnohaletou obětavou práci v našem Libereckém klubu. Už dříve v květnu na valné hromadě, byl také za svou činnost jmenován "čestným členem" celostátní společnosti. Změna u všech přítomných členů prošla s kladným výsledkem. Při debatě co a jak dále budeme dělat, jsme také ogrilovali klobásky, párky a buřtíky. Na závěr jsme si popřáli hezké prožití celého léta a potom už jsme se rozcházeli v dobré náladě domů.
Krásným důkazem, že i v našem klubu se najdou tvořivě poeticky nadané romantické duše, je jeden z posledních výtvorů - básnička od naší členky, aneb trocha poezie nikoho nezabije.
Snění
Eliška Kracíková
Zvoneček na věžičce cinká
a kluk kuličku do dolíčku cvrnká.
Jedna, druhá z pytlíčku mizí,
velký muž životem omámený na koleno kleká
a jako malý chlapec do kuličky cvrnká.
Z dálky slyší hlas své matky,
synku domů, spát už musíš.
Velký muž se z dítěte stal
a život mu s láskou hodně dal.
Dál zvoneček na věži zvoní,
drahý probuď se, je konec snění.
A muž trhá pavučinu dětství,
je konec, vše padá do zapomnění.
Léto je tady, tráva voní
a člověk je šťastný, že není konec snění.