Aktuálně

                       Rozloučení s naší cvičitelkou.

   Naše paní cvičitelka se rozhodla pro odchod z Liberecké nemocnice a tak protože jsme si ji za ta léta cvičení oblíbili, museli se s ní také důstojně rozloučit. Zvolili jsme si k tomu vyhlášenou cukrárnu za zády s krásnou kulisou poutního kostela v Hejnicích. Tam jsme se za svěžího vánku v neděli odpoledne sešli, abychom probrali, jak jsme si cvičení v bazénu užívali a co dál. Při výborných místních dobrůtkách a kávičce, došlo i na debatu o dětech do níž se ochotně zapojili všechny přítomné ženy. Později jsme si stihli prohlédnout i interier známého poutního kostela s klášterem. Říjnové počasí také přálo a tak se posezení všem líbilo

                                             Na návštěvě u člena klubu.

Společně jsme se vypravili na návštěvu kamaráda z našeho klubu, který se nově nastěhoval do pečovatelského domu v Českém Dubu. Dali jsme si sraz na náměstí před místní radnicí. Zašli jsme si na kávičku a pivko, abychom si mohli popovídat. Potom už nás Franta pozval na prohlídku do jeho nového domova. Je to krásný dům s balkony u některých pokojů na okraji velkého upraveného parku, pod hradbami starého městečka. Přístup je samozřejmě bezbarierový, prostorný výtah nás vyvezl do druhého patra, kde má svůj útulný byteček s kuchyňskou linkou a koupelnou. A už jsme ho zpovídali, jak si ho zařizoval. I jaké má sousedy a jak je o všechny postaráno. Dozvěděli jsme se, že jídlo je tu chutné a služby spojené s ubytováním, které může využívat jsou také výhodné a tak je zde spokojený. Bude si užívat procházky po okolí, jen mu zatím chybí společníci, ale to se časem spraví. Před rozloučením jsme probrali možnosti příští návštěvy i dalších společných akcí.

 Setkání před valnou hromadou 2020.                    

Povídali jsme i co a jak každý dělal během omezení, která nás odvedla i od cvičení v bazenu a že se všichni už nemůžeme dočkat jeho obnovení. Také o všem co se událo u každého doma. Příjemně jsme si užili celé odpoledne a pak už hurá k domovu.

Liberecký klub připravuje na sobotu 11. dubna, výstup na Libereckou výšinu. Což je naše akce nahrazující každoroční výstup na Říp pořádaný ústředím Společnosti Parkinson, ke dni Parkinsoniků. Nalézá se tam stavba bývalého majitele textilky Liebiega, pozdější Textilany. Tato stavba je pojata jako středověký hrad, dnes je tu krásně opravený hotel. Zvolil jsem asi 1,5 km procházku od Liberecké ZOO s převýšením 125 m, tu by většina členů mohla zvládnout. Kdo má obavy, že by cestu nezvládl, tak tam může dojet i autem. Ve zdejší restauraci se budeme moci posilnit a odpočinout si na zpáteční cestu. Spoluúčast rodiných příslušníků a kamarádů je samozřemostí. Už zbývá jen objednat pěkné počasí a můžeme vyrazit oslavit den Parkinsoniků. 

Letos již podruhé se konal rekondiční pobyt v lázeňském hotelu ve Vráži.

Opět jsme si vychutnali pohodu procedur a využily poslední krásné slunečné počasí, k relaxaci a procházkám po okolí. Vedení hotelu se opravdu velmi snaží vytvořit skvělé podmínky pro všechny členy naší společnosti. Už se těšíme až pojedeme zase znovu.

   Na rekondičním pobytu ve Vráži, pořádaným společností Parkinson.

Kde jsme si užívali lázeňské procedury v kouzelném prostředí zámečku v jihočeské Vráži. Spolu s výbornou kuchyní a celkovou pohodou můžeme všem jenom vřele doporučit.

Další naše setkání již po Novém roce proběhlo opět v "Kotelně". 

Sešli jsme se tentokrát o trochu dřív, už v 6 hodin, tak abychom si v klídku mohli popovídat. Krásně jsme si okomentovali právě krásně prožité vánoce i Silvestrovské oslavy příchodu Nového roku. Také jsme probrali trable a radosti s našimi dětmi i domácími mazlíčky. Jak a co udělat s tou potvorou "Parkinsonem" a dalšími problémy. Když nám zahrála kapela Cuprum, trampské a country písničky, poslouchali jsme a někteří si spolu s ní pro větší pohodu i zazpívali.

Naše členka Jitka nám zařídila skvělý zážitek ze společného vánočního koncertu na zámku Sychrov. 

Večerní posezení v kouzelných kulisách prostorů zámku s krásnou muzikou a zpěvem kvarteta, bylo jako milé ukončení vánočních svátků. Na závěr jsme se šli podívat do zámku na krásně ozdobené stromky a výzdobu pokojů. Byl to hezký zážitek a navíc byl František tak hodný a odvezl nás zpět až před dům. Tam jsem jela se Zdenkem a Marcelkou, díky, jsme prostě sehraná parta. Marcela dodala pro ilustraci i pár fotek.